úvod - média - Kauza "českých důchodů pro Slováky": Návod, jak předejít katastrofickým dopadům na státní rozpočet

Kauza "českých důchodů pro Slováky": Návod, jak předejít katastrofickým dopadům na státní rozpočet

Tisková zpráva

Kauza "českých důchodů pro Slováky" je jistě nepříjemná, prý se již se svými nároky hlásí první Slováci. Nutno říct, že na jejím počátku bylo selhání českého státu. Když totiž Soudní dvůr EU o "českých důchodech pro Slováky" (případ Landtová) rozhodoval, český stát se prakticky vůbec nehájil!

Jediná obhajoba české soudní praxe přiznávající vyrovnávací příspěvek k důchodu českým občanům tak paradoxně zazněla od slovenské vlády. U Soudního dvora EU, jehož rozhodnutí jsou často motivována snahou získat absolutní kontrolu nad národním právním řádem, přitom platí, že bez aktivní a důrazné obhajoby se rapidně snižuje šance na úspěch.

Českému státu lze konkrétně vyčíst, že nevyužil možnosti odkázat na povinnost orgánů EU respektovat národní identitu členských států, kterou nově zavedla lisabonská smlouva. Tato obrana přitom nemusela být bez šance - před pár měsíci s ní uspěla rakouská vláda, když s její pomocí obhájila vnitrostátní zákaz používání šlechtických titulů napadený ze stejného důvodu, tedy z důvodu diskriminace na základě státní příslušnosti.


I když však Soudní dvůr EU rozhodl jinak, než bychom si přáli a představovali, není důvod malovat čerty na zeď. Jeho výrok totiž zůstává ve velmi obecné rovině a dává českým orgánům široký prostor k uvážení. Dal by se popsat slovy "evropský vlk se nažral a česká koza zůstala celá". Velmi nyní bude záležet na tom, jak se k němu ČSSZ a české obecné soudy postaví a jak s ním budou pracovat ve své rozhodovací praxi.

Soudní dvůr EU totiž pouze uvedl, že přiznání českého vyrovnávacího příspěvku k nižšímu slovenskému důchodu nelze podmiňovat českým občanstvím a bydlištěm na území ČR. Z toho pouze vyplývá, že osoby nemající občanství ČR nebo nemající bydliště na území ČR (zejména se bude jednat o Slováky, kteří za doby federace pracovali v československých podnicích) nelze z možnosti získat příspěvek předem vyloučit. V žádném případě to neznamená, že by jim bylo nutno tento příspěvek automaticky přiznat! Pokud budou české orgány papežštější než papež a místo individuálního posuzování případ od případu budou případným slovenským žadatelům přiznávat vyrovnávací příspěvky plošně - ano,  potom lze mluvit o katastrofických dopadech na státní rozpočet - bude to jen a jen jejich odpovědnost.

Rozsudek Soudního dvora EU je třeba číst tak, že případným slovenským nárokům pouze pootevřel dveře a bude jen na českých orgánech, zda jimi nechají projít jen ty Slováky, kteří se nacházejí ve srovnatelné situaci jako čeští žadatelé (tzn. ty, kteří pracovali na českém území pro zaměstnavatele se sídlem na Slovensku), nebo zda je aktivisticky rozevřou dokořán i pro ostatní Slováky, kteří za dobu svého zaměstnaneckého poměru třeba ani nevytáhli paty ze Slovenska.

Rozsudek Soudního dvora EU tedy ponechává ČSSZ a českým obecným soudům dostatečný prostor k tomu, aby vyplácení vyrovnávacího příspěvku "neobčanům ČR" omezily jen na srovnatelné okolnosti, kdy je možné prohlásit, že kritérium formálního sídla zaměstnavatele v době rozpadu federace je objektivně neodůvodněné, a tedy diskriminační. V takovém případě by se v zásadě jednalo jen o Slováky, kteří v době federace pracovali na českém území pro zaměstnavatele mající sídlo na území Slovenska. Počet takových Slováků se odhaduje v řádu několika tisíc, takže dopady na český státní rozpočet by byly zanedbatelné a nebyl by sebemenší důvod k panikaření a zoufání.



Pro více informací:
Jan Březina, europoslanec, tel. 606 650781
Jan Tlamycha, asistent, tel. 604 917 595

 
GALERIE
Evropský parlament | EPP