úvod - média - komentáře - EU se hádá o jaderné elektrárny

EU se hádá o jaderné elektrárny

Lidové noviny | 5.10.2012
Zpráva Evropské komise o bezpečnosti jaderných bloků vyvolala přestřelku mezi příznivci a odpůrci jádra.
Oba tábory si zprávu vykládají po svém.
PRAHA Úroveň bezpečnosti jaderných elektráren v Evropě je obecně vysoká, doporučuje se však další zlepšení bezpečnostních prvků. Tak zní první věta závěrečné zprávy Evropské komise.
Podle zprávy není ani jeden jaderný blok nutné okamžitě uzavřít. „Obecně je situace uspokojivá, ale nesmíme usnout na vavřínech,“ uvedl k výsledku testu komisař EU pro energetiku Günther Oettinger.
Přesto žije svým životem odlišná, mediálně atraktivnější verze výsledku zátěžových testů. Jejich hlavními nositeli jsou německé a rakouské deníky. Uváděné „nedostatky“ nejsou však nic víc než zdramatizovaná doporučení, jež mají v reakci na loňskou havárii v japonské Fukušimě zvýšit již dnes vysokou bezpečnost jaderných zařízení.
Někteří pozorovatelé z této kampaně viní i eurokomisaře pro energetiku, který pochází z protijaderného Německa. „Postup komisaře Oettingera zavání promyšleným a naplánovaným útokem na vytipované jaderné elektrárny, který má být možná předzvěstí frontálního tažení proti jaderné energetice jako takové,“ řekl český europoslanec Jan Březina.
Eurokomisař podle Březiny překračuje své pravomoci. „Ze strany Komise se jedná o svévolný postup, který nemá oporu v právu ani v dosavadních zvyklostech. Komise si v tomto případě přivlastňuje více pravomocí, než jí náleží,“ zdůraznil.
Neoficiálně se objevilo i pořadí jaderných elektráren, které měly v testování dopadnout nejhůř. Údajně mezi ně patří již zmíněný francouzský Fessenheim, české Dukovany a Temelín, rumunská Cernavoda a nizozemská elektrárna Borssele.
Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová reagovala, že žádné pořadí „nejnebezpečnějších“ jaderných bloků Evropská komise nesestavila. České jaderné elektrárny doplatily na vysoký počet křížků v tabulce s oblastmi, v nichž mají prostor ke zlepšení. „Ale počet křížků nijak nesvědčí o tom, jak nákladná a rozsáhlá tato dodatečná opatření budou. Podobné přehledy jsou zcela nerelevantní,“ postěžovala si Dana Drábová.
Stejně tak Drábová zpochybňuje ve zprávě zmíněný údaj, že zvýšení bezpečnosti všech jaderných bloků v Evropské unii vyjde na 10 až 25 miliard eur, tedy na 250 až 625 miliard korun. „V případě České republiky stále platí, že tato opatření vyjdou na zhruba dvě miliardy korun,“ uvedla.
Příliš vysoké číslo zřejmě vzniklo tak, že autoři zprávy přepočítali náklady na modernizaci a zvýšení bezpečnosti nejproblémovější francouzské elektrárny Fessenheim na všech 132 fungujících jaderných bloků v Evropské unii. I to je důvod, proč francouzská vláda rozhodla o ukončení provozu ve Fessenheimu do roku 2016.
Události posledních dní naznačují, že tlak na odstavení českých jaderných elektráren dál poroste. Nasvědčuje tomu i zpráva, kterou ve středečním vydání přinesl deník E15. Instituce Evropské unie prý tlačí na ukončení provozu elektrárny v Dukovanech, protože používá uran obohacený mimo území Evropské unie. Představitelé unijní agentury Euratom však vzápětí tyto informace popřeli. Agentura sice dohodu o dodávkách paliva pro Dukovany zkoumá, ale výsledkem šetření určitě nebude požadavek na uzavření elektrárny.

***

Česko vyrábí z jaderné energie třetinu elektřiny,Francie tři čtvrtiny výroba v jaderných elektrárnách (miliard kWh v roce 2011):
Francie 423,5
Slovensko 14,3
Belgie 45,9
Maďarsko 14,7
Slovinsko 5,9
Švédsko 58,1
Česká republika 26,7
Bulharsko 15,3
Finsko 31,6
Španělsko 55,1
Rumunsko 10,8
Velká Británie 62,7
Německo 102,3
Nizozemsko 3,9
 
GALERIE
Evropský parlament | EPP