úvod - média - komentáře - Europoslanci se postavili proti Klausově výjimce z Lisabonu

Europoslanci se postavili proti Klausově výjimce z Lisabonu

23. 5. 2013 | Právo

Evropský parlament (EP) včera vyzval členské státy, aby se nezabývaly tzv. Klausovou výjimkou, kterou si při schvalování Lisabonské smlouvy vyžádal český exprezident. Výjimka by omezila platnost unijní Listiny základních práv pro české občany.


„(Parlament) vyzývá Evropskou radu, aby navrhovanou změnu Smluv neprojednávala,“ konstatuje se v rozhodnutí, které čeští poslanci v europarlamentu přijali rozdílně – jedni je vítali, jiní napadali.
„Evropský parlament se vlamuje do dohody mezi členskými státy EU a zpochybňuje záruku danou českému prezidentovi před jeho podpisem Lisabonské smlouvy,“ odsoudil parlamentní rozhodnutí europoslanec za ODS Jan Zahradil, jehož klub se dostal v této věci do naprosté izolace.
Rozhodnutí totiž podpořily všechny hlavní frakce parlamentu. Zahradil pranýřoval rozhodnutí jako „blamáž, která činí z EP nedůvěryhodné těleso“.
Podle europoslance Jana Březiny si však Česko může stěžovat jen samo na sebe: „Důležitou roli ve výsledném neutrálním postoji EP sehrála nepřehledná situace na české politické scéně, z níž není patrné, zda má česká výjimka vůbec podporu vlády, parlamentu a prezidenta, a tedy zda se k ní samotná ČR vůbec ještě hlásí,“ upozornil.
Březina považuje za nejpravděpodobnější, že Unie českou výjimku nakonec schválí navzdory stanovisku europoslanců, ale „s její ratifikací počkají členské státy až na výsledek ratifikačního procesu“ v Česku.

Problém sociálních práv

Sociální demokraté, kteří se proti výjimce dlouhodobě stavějí, jásali: „Výsledek hlasování je dobrou zprávou pro všechny české občany, jejichž sociální práva zůstanou nedotčena.“
„Iniciativa bývalého prezidenta Klause byla od začátku velmi politováníhodná a postrádající všeobecnou podporu,“ zdůraznila Zuzana Brzobohatá (ČSSD). Vyzvedla i roli svého klubu při prosazení nedoporučujícího stanoviska, když řekla: „Jsem ráda, že naše snaha o vysvětlení tohoto problému měla v EP efekt. Čeští občané se nesmějí stát občany druhé kategorie. Mají tak právo mít stejnou ochranu sociálních práv jako všichni ostatní občané EU.“
Souhlas s tzv. českou výjimkou vyjádřil summit EU v říjnu 2009, aby tak umožnil dokončení ratifikace Lisabonské smlouvy v ČR, které blokoval tehdejší prezident Klaus.
Ten si vymohl, aby se i Česko mohlo připojit k protokolu 30 Lisabonské smlouvy, který si prosadili Poláci a Britové.
Klaus v rozporu s většinou právních expertů tvrdil, že jen tak bude možné zabránit žalobám sudetských Němců požadujících navrácení majetku. Protokol 30 zahrnuje i omezení pro sociální práva zakotvená v Listině. Proto se proti němu dlouhodobě stavěla ČSSD.

 
GALERIE
Evropský parlament | EPP