úvod - média - komentáře - Ocenili Malalu a odhlasovali více žen ve vedení firem

Ocenili Malalu a odhlasovali více žen ve vedení firem

21.11.2013 | Moravskoslezský deník

Štrasburk – Byla favorizovanou kandidátkou na Nobelovu cenu míru. Nakonec získala pákistánská dívka Malala Júsufzaiová „pouze“ Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, kterou uděluje Evropský parlament. Včera si ji ve Štrasburku převzala.
Malalu loni v Pákistánu málem zabili tálibánci. Tehdy patnáctiletá dívka totiž psala články podporující vzdělání a ženská práva. V tom nadále pokračuje. Včera uvedla, že ve světě je 57 milionů dětí, které nemohou chodit do škol, a svět se k nim nemá otáčet zády.

O ženské rovnoprávnosti jednali včera i samotní europoslanci. Schválili návrh, aby místa ve správních a dozorčích radách velkých firem, které jsou zapsané na akciové burze, obsadilo alespoň 40 procent žen. Zajistit to má zavedení transparentních výběrových řízení. Týká se to 5000 firem. Směrnice má platit od roku 2020,ustátníchfiremodvaroky dříve. Musely by ji ale nejdříve schválit i členské státy. Česko a některé země se již dříve vyjádřily, že jsou proti návrhu.

„Pokud by se nepřistoupilo k návrhu, tak se obávám, že by se nic nezměnilo na současném stavu, kdy se počet žen v dozorčích radách pohybuje podle jednotlivých států a společností na průměru pět až 25 procent, ačkoli analýzy dokladují, že vyšší účast žen má pozitivní vliv na řízení firem, a tím i na prosperitu v Evropě. Nezafungovala samoregulace, kdy se dobrovolně k těmto cílům za rok přihlásilo pouze 24 evropských společností,“ uvedla česká europoslankyně Zuzana Roithová. Europoslanci zdůrazňují, že kvalifikace musí být nadále hlavním kritériem při výběru. Pokud ale budou kandidáti stejně kvalifikovaní,měl by mít přednost kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví. Navrhovaná pravidla by neměla platit pro podniky s méně než 250 zaměstnanci.
„Nejsem přesvědčena, že ženám tato směrnice usnadní profesní život. Mám velké obavy, aby pak ženy nebyly spíše figurínami ve výkladních skříních, na které se budou jejich kolegové, možná i kolegyně, dívat jako na ty protekčně dosazené, které by se jinak samy nedokázaly prosadit,“ uvedla dříve europoslankyně Andrea Češková.

Povodňová pomoc dorazí

Evropský parlament včera schválil rozpočet EU pro příští rok, který je skoro o šest procent nižší než letošní. Včetně dlouhodobých závazků dosáhne 142,6 miliardy eur. Součástí dohody je i poskytnutí finanční pomoci Česku po povodních. Brusel pošle 434 milionů korun.

Největšími položkami rozpočtu 2014 jsou zemědělské dotace, které dosahují 56,5 miliardy eur. „Nový systém je spravedlivější a odstraňuje diskriminaci, které byli vystaveni zemědělci z nových členských států včetně českých. Z pohledu České republiky je zásadní, že v porovnání s původními drastickými návrhy dojde pouze k symbolickému krácení dotací pro velké zemědělské podniky,“ uvedl k otázce zemědělství europoslanec Jan Březina. Systém začne platit od roku 2015. Dojde také ke zrušení kvót na mléko (2015) a cukr (2017).

Symbolického vítězství dosáhli i zastánci zrušení sídla parlamentu ve Štrasburku. Schválili návrh, který umožňuje, aby sami europoslanci mohli určit, kde budou mít sídlo. Tento návrh ale asi nezačne platit kvůli nesouhlasu Francie.

 
GALERIE
Evropský parlament | EPP