úvod - média - rozhovory


Rozhovor s europoslancem Janem Březinou

ČRo 1 - Radiožurnál | 22. 4. 2009

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Evropany, kteří vyrazí do zahraničí, ale chtějí zůstat v kontaktu s domovem přes mobilní telefon, čeká někdy po návratu sprcha v podobě účtu za provolané hovory nebo esemesky.

celý článek
 

Europoslanci schválili snížení ceny sms roamingu

ČRo 1 - Radiožurnál | 22.4.2009

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Za krátkou textovou zprávu poslanou z jiné země Evropské unie od července výrazně ušetříme. Bez daně z přidané hodnoty bude stát maximálně 3 koruny. Počítá s tím návrh regulace roamingu, který schválili evropští poslanci. Také volání z ciziny zlevní. Minuta hovoru bude stát necelých dvanáct korun.

celý článek
 

Evropský parlament stanovil operátorům cenový strop

ČRo 1 - Radiožurnál | 22.4.2009

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Evropany, kteří vyrazí do zahraničí, ale chtějí zůstat v kontaktu s domovem přes mobilní telefon, čeká někdy po návratu sprcha v podobě účtu za provolané hovory nebo esemesky.

celý článek
 

Rozhovor s europoslancem Janem Březinou

ČT 1 | 17. 4. 2009

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Rozkol - právě tak hodnotí komentáře situaci uvnitř KDU-ČSL po pádu vlády Mirka Topolánka. Zatímco předseda Jiří Čunek mluví o tom, že křesťanští demokraté odcházejí do opozice, ministr financí Miroslav Kalousek a další poslanci podepsali podporu překlenovací vládě.

celý článek
 

Rozhovor pro časopis Hospodářské komory

(31.3.2009)

1. Jak se liší realita dnešního europoslance od představ, se kterými jste do této funkce nastupoval? Připravilo Vás toto prostředí o některé iluze?
Po příchodu do parlamentu jsme se všichni museli seznámit se skutečnostmi, že procedury a ostatní záležitosti, které se v Evropském parlamentu odehrávají, jsou složitější než jsme si představovali. Je také mnohem obtížnější pokud ve své vlastní frakci, tedy politické straně, chcete něco prosadit. Musíte znát postupy a musíte získávat spojence v těchto frakcích, které jsou složeny mnohonárodnostně. Museli jsme se např. naučit to, že „pravicový" ve Francii je někdy dle našeho mínění levicovější než „levice" v Británii apod. Pokud jde o prosazení nějaké záležitosti, pak je to možné pouze v souvislosti se získáním podpory od poslanců ze zemí, které reprezentují v dané záležitosti stejný zájem.
Duch parlamentu mě překvapil tím, že na rozdíl od parlamentů národních a i od toho našeho, jde mnohem více o dosažení konsensu v daných záležitostech. Konsensus je ceněn i politicky, takže z tohoto pohledu není oceňovaným vítězem ten, který získá vítězství za každou cenu, třeba i s menší převahou hlasů, ale ten, kdo dokáže dosáhnout v daných záležitostech politického konsensu. Prostředí je taktéž mnohem zdvořilejší než jsme zvyklí. Poslanci se navzájem více respektují, i mimo svoji frakci, tzn. i vzhledem ke všem názorům svých oponentů.

2. Na které priority jste se chtěl v rámci svého mandátu zaměřit? A jak se Vám daří jejich prosazování?
Do parlamentu mě přivedla legislativa kolem strukturálních fondů pro nové programové období mezi roky 2007-2013. Dostal jsem se k tomu jako náhradník v regionálním výboru a spolu s ostatními poslanci z nových členských zemích jsem měl možnost zapojit se do vyjednávání o co nejlepší podmínky s jejich startem. Je pravda, že kolegové zejména z tradičních zemí využívajících strukturální fondy, jako jsou Italové nebo Řekové, tam byli na určitých pozicích v převaze, takže se nám pracovalo někdy těžce, každopádně i přes to všechno se nám podařilo dosáhnout určitých úspěchů, které jsou dnes součástí legislativy. Ve svém hlavním výboru, tedy ve výboru pro průmysl, energetiku, vědu a výzkum, jsem měl možnost pracovat na legislativě ve velmi širokém rozpětí od politiky komunikační přes sedmý rámcový program pro vědu a výzkum, což je velký kus legislativy, ze kterého by Česká republika mohla mít velký prospěch až po tzv. klimatický a energetický balíček, což je legislativa, která má položit základy společné energetické politiky Evropské unie.

3. Jak můžete z pozice europoslance pomoci tuzemským firmám a českému podnikání?
Moje náplň politiky v průmyslovém výboru ovlivňuje tuzemské firmy a české podnikání. S těmito firmami spolupracuji jednak prostřednictvím jejich svazů, tak s jejich seskupeními. Kupříkladu mohu uvést spolupráci se Svazem chemického průmyslu, kde jsme se snažili ovlivnit chemickou legislativu Reach. Usilovali jsme s dalšími průmyslovými seskupeními, například se svazem automobilového průmyslu, aby přijímaná legislativa, která omezuje produkci oxidu uhlíku a dusíku, byla přijatelná, a aby firmy v naší zemi mohly přežít, jelikož první návrhy vypadaly z tohoto hlediska dosti nebezpečně. Takže s českými podnikateli jsem zvyklý spolupracovat, zejména se seskupeními, které v Bruselu hájí zájmy těchto firem. Mimochodem v poslední době přijal parlament tzv. Small Business Act, což je vlastně dokument na podporu malého a středního podnikání, který bohužel nemá právní závaznost, ale jsou v něm politiky, které EP doporučuje vzhledem k malému a střednímu podnikání.

4. Mohl byste nám, prosím, popsat Váš obvyklý den v Evropském parlamentu? Děláte něco pro to, aby Vás tato náročná práce psychicky a fyzicky nevyčerpala?
Můj den, pokud jsem tedy v Bruselu, začíná v 7:00 hod ráno, tak jak jsem byl zvyklý u nás. V městě Evropské unie se začíná pracovat později, a proto mám, dá se říct, dvě hodiny docela volné a pro sebe. Je to doba, kdy mě nikdo neruší a dokáži si dobře uspořádat všechny potřebné záležitosti a připravit se. Obvykle od 9 hod ráno začínají buď výbory, frakce nebo plenární zasedání, jež bývají přerušeny v poledne, kdy vyrážíme na oběd opět do prostor Evropského parlamentu. Pak následuje, samozřejmě, odpolední program od 15 hod, který trvá zpravidla do 18:30. Někdy bývají součástí dne pracovní snídaně na určitá témata, což bývá kolem 8 hod ranní. Různé přednášky a prezentace spojené se společenskými akcemi, které mají návaznost na náplň našich výborů mohou probíhat ještě ve večerních hodinách. Z parlamentu se tedy dostávám kolem 9 až 10 hod večerní, kdy chodívám tak 15 minut pěšky do garsoniéry, kterou v Bruselu mám. Je to dosti vražedný režim, a proto v hodinách mezi 12:15-14:30 obvykle běhám, což je jediná fyzická aktivita, která mě zdravotně drží fit a pohromadě. Týdně naběhám kolem 25 až 30 kilometrů, a tím se pravděpodobně bráním tomuto vyčerpávajícímu režimu.

 

Nový monitorovací systém evropských fondů zatím nebude

(ČT 24 | 4.3.2009)

Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Nový monitorovací systém evropských fondů zatím nebude, alespoň ne do roku 2013. Podle ministerstva pro místní rozvoj je totiž třeba problém řešit hned a výměna systému by celý proces protáhla. Právní nesrovnalosti je podle ministra možné řešit dohodou. Jeho předchůdce Jiřího Čunka právě monitorovací systém stál křeslo.

celý článek
 
<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Další > Konec >>

Strana 10 z 12
GALERIE
Evropský parlament | EPP